V dnešní době už je výroba všeho možného na takové úrovni, že se její produkty dávno staly naprosto obyčejnými. Tuctovými natolik, že si jich moc nevážíme. A ani nemusíme vážit. Protože je jich díky průmyslové výrobě tolik a prodávají se za tak nízké ceny, že na nich není nic unikátního, co bychom snad měli obdivovat. Čímž se takové výrobky docela často liší od jejich historických alternativ.
Vezměme si třeba takové koberce. Kdo si je mohl dovolit za dávných časů? Vzhledem k ruční výrobě šlo o tak drahé a vzácné výtvory, že je prostě mohl mít jenom málokdo. A i když si jich jejich tehdejší majitel vážil, někdy dosloužily, takže se jich z oněch časů dochovalo jenom relativně málo. Čímž se tyto liší od koberců dnešních, které si koupí a používá bez problémů kdokoliv. Protože dnes už je průmysl chrlí jako o závod.
Dnešním kobercům a podobným výrobkům tedy obvykle moc péče a pozornosti nevěnujeme. Ale u těch historických je to jiná. Těch si vážíme, pokud je máme, protože je jasné, že jsou to unikáty, které už dnes neseženeme a které toho hodně pamatují. A protože se i na těch nejudržovanějších z nich podepisoval a podepisuje zub času, je jasné, že si je necháváme odborně udržovat a opravovat, aby se tito svědkové zašlých časů dochovali i budoucím pokolením.
Ale udržovat staré koberce, tapisérie nebo gobelíny není hračka. Na ty nestačí vzít jenom nějaké chemické čistidlo, není záhodno je vyprášit někde na klepadle na dvorku a podobně. U těch je potřeba maximální péče. A takové restaurování gobelínů a dalších historických textilií je tedy záhodno přenechat profesionálům. Kteří dokážou takové textilie konzervovat a opravovat a při tom jim prospívají a neškodí. Ať už jde o koberce tkané nebo ručně vázané, ať už jde o historické výšivky, potahy, prapory, závěsy nebo jiné textilie, je péče takových restaurátorů významná. Protože zachraňují to, co už pro nás nikdo nikdy nevyrobí.