Je pravdou, že řidiči v naší zemi nepatří zrovna k těm nejukázněnějším. To může potvrdit každý, kdo u nás někdy jel po silnici. Zdaleka nejčastějšími nešvary jsou nedodržování maximální povolené rychlosti (případně její považování za minimální povolenou rychlost), nebezpečné předjíždění či nepoužívání blinkrů. S tím se setkal v podstatě každý z nás, a vyvolává to otázku, proč tomu tak je.
Že to tak nemusí být, nám mohou ukázat jiné země, kde řidiči dopravní předpisy dodržují mnohem více. U nás je většinou považujeme spíše za doporučení než za závazné příkazy, a podle toho to také vypadá. Nejenže jet autem je nápor na řidičovy nervy, ale také se tím zvyšuje počet dopravních nehod, včetně těch smrtelných. Je tedy vhodné podívat se, proč tomu tak je, a co se s tím dá vlastně dělat.
Hlavním důvodem je to, že tyto dopravní přestupky zůstávají z větší části nepotrestány. Jistě, jednou za čas udělá policie nějakou větší akci, avšak ta je ohlášena dopředu, takže řidiči se mohou připravit. Navíc i u běžných kontrol dávají v rádiu hlášení, kde zrovna měří rychlost, čímž v podstatě říkají, kde si můžeme dovolit ji bez postihu překročit. Důsledkem toho všeho je, že skutečně jen velmi malé množství přestupků je skutečně potrestáno. Mnozí to pak berou tak, že se jim vyplatí si jednou za dva či tři roky zaplatit pokutu.
A to je další problém: příliš mírné tresty. Policisté velmi často pouští řidiče jen s napomenutím, případně dávají jen minimální pokutu. To samozřejmě také celé věci nijak nepomáhá. Když víte, že vás s největší pravděpodobností nechytí, a pokud ano, tak dostanete jen minimální postih. Pak nemáte žádnou incentivu, jezdit podle pravidel – zvláště když toto chování bude v podstatě „trestáno“ ostatními agresivními řidiči, kteří dokonce vyžadují, aby ostatní pravidla silničního provozu porušovali.
Jistě, není to ani zdaleka ideální situace, a byla by zde rozhodně potřeba změna. U nás je však velmi silná automobilová lobby, takže je nepravděpodobné, že se na tom někdy něco změní.